Kde budeš trávit věčnost?
Smrtí existence člověka nekončíKde budeš trávit věčnost?
Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život. Bible, Janovo evangelium 3:16
Příběh o boháči a Lazarovi
Evangelista Lukáš zaznamenal Ježíšovo vyprávění o dvou mužích – o bohatém muži, jehož jméno není uvedeno, a žebrákovi jménem Lazar. To je důležité poznamenat, protože v tomto příběhu se mluví o zcela konkrétních lidech, kteří kdysi dávno skutečně žili.
Byl jeden bohatý člověk, oblékal se do purpuru a kmentu a každého dne skvěle hodoval. Byl také jeden žebrák jménem Lazar, který ležel u jeho vrat plný vředů a toužil se najíst aspoň tím, co spadlo ze stolu toho boháče. Dokonce i psi přicházeli a lízali mu vředy. Jednoho dne ten žebrák zemřel a andělé ho odnesli do Abrahamova náručí.
Zemřel i onen boháč a byl pohřben. Když v pekle pozvedl v mukách oči, spatřil v dálce Abrahama a Lazara v jeho náručí. „Otče Abrahame,“ zvolal boháč, „smiluj se nade mnou! Pošli Lazara, ať smočí koneček prstu ve vodě a svlaží mi jazyk, vždyť tu v tom plameni hrozně trpím!“ „Synu,” odpověděl Abraham, „vzpomeň si, že sis v životě užil dobrých věcí, tak jako Lazar zlých. Teď ho tedy čeká potěšení, ale tebe trápení.
Navíc mezi námi a vámi zeje veliká propast, aby ti, kdo by si přáli přejít odsud k vám nebo se snažili dostat odtamtud k nám, nemohli.“ On na to řekl: „Prosím tě, otče, pošli ho tedy do mého otcovského domu. Mám pět bratrů – ať je varuje, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk!“ „Mají Mojžíše a Proroky,“ řekl Abraham. „Ať poslouchají je!“ „To ne, otče Abrahame,“ boháč na to. „Kdyby k nim ale přišel někdo z mrtvých, činili by pokání.“
On mu ale řekl: „Když neposlouchají Mojžíše a Proroky, nepřesvědčí je, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.“ Lukášovo evangelium 16:19-31
Smrtí existence člověka nekončí. Cílem příběhu, který Ježíš vypráví, není upozornit na sociální nerovnost, ani na to, že chudí jsou ti dobří a bohatí jsou špatní, a proto skončí v pekle.
Všimněte si prosím, že dotyčný muž v pekle viděl, slyšel, mluvil, trpěl, pamatoval si, měl výčitky… tedy dál existoval. Žil.
Posmrtný život existuje.
Pravda je taková, že každá vteřina nás přivádí blíž a blíž ke hrobu, kde už není žádný čas a kde hříšná lákadla tohoto života už nic neznamenají. To se nedá změnit.
Nazí jsme na tento svět přišli a nazí jej opouštíme. Nezáleží na tom, čeho jsme chtěli v životě dosáhnout a kolik úsilí jsme na to vynaložili. V okamžiku, kdy se otevřou dveře věčnosti, zůstává všechno zapomenuto.
Na co se lidé často ptají a co je zajímá:
Jsem dobrý člověk, nikdy jsem nikomu vědomě neublížil. Jestli je nebe, určitě do něj patřím. Peklo si nezasloužím.
Nikdo není spravedlivý, není ani jediný. Římanům 3:10
Přečtěte si Dopis pro tebe
Proč dobrý Bůh stvořil peklo?
Pro člověka připravil dobrý Bůh nebe. Peklo je důsledkem vzpoury a zloby, která povstala v Luciferovi, nejkrásnějším archandělovi, který byl kdy stvořen. Byla to pýcha, která vedla k jeho pádu. Peklo je určeno pro něj. Každý, kdo Lucifera, jehož jméno je ďábel či Satan, následuje, bude trávit věčnost tam, kde on.
Těm po své levici (Ježíš) tehdy řekne: „Jděte ode mě, vy proklatí, do věčného ohně, který je připraven pro ďábla a jeho anděly!” Matouš 25:41
Potom jsem uviděl nové nebe a novou zemi. Neboť první nebe a první země pominuly a moře již nebylo. … Uslyšel jsem mocný hlas z trůnu: „Hle, Boží stánek s lidmi: bude bydlet s nimi a oni budou jeho lid; Bůh sám bude s nimi a bude jejich Bohem. On jim setře každou slzu z očí a smrt už nebude, ani nářek ani křik ani bolest už nikdy nebude; neboť minulé věci pominuly.” Zjevení 21:1-4
Kdo vítězí, dostane toto vše za dědictví. Já mu budu Bohem a on mi bude synem. Ale bázliví, nevěrní, ohavní, vrazi, smilníci, čarodějové, modláři i všichni lháři mají svůj díl v jezeře, které hoří ohněm a sírou – to je ta druhá smrt. Zjevení 21:7-8
Avšak rozhodně do něj nevejde nic znečišťujícího ani působícího ohavnost a lež, ale jen ti, kteří jsou zapsáni v Beránkově knize života. Zjevení 21:27
Ježíš Kristus ale svým příchodem otevřel člověku cestu návratu k Bohu.
Číst dál: Jsem ateista
Co je po smrti?
Lidem je určeno jednou zemřít a potom je čeká soud. Židům 9:27
O našem věčném osudu, o tom, kde budeme trávit věčnost, se rozhoduje výhradně tady na zemi. V průběhu našeho života. Až do posledního dechu máme možnost zašeptat: „Pane Ježíši, odpusť mi.” Pak už je ale na změnu pozdě.
Potom jim řekl: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. Kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen, ale kdo neuvěří, bude odsouzen.” Markovo evangelium 16:15-16
Moc rádi bychom vás chlácholili, že peklo je jen v pohádkách. Kéž vás neoklame televizní a filmové zpracování pekla, se kterým se dá vyjednávat, které se dá přechytračit, ze kterého se dá dostat!
To je lež, kterou se Satan snaží člověka podvést, takže si říkáte: Peklo je jen v pohádkách, a i kdyby bylo, takové peklo hravě zvládnu. Je tam teplo a čerti hrají karty. Lež!
V pekle se silou nekonečna znásobí to největší utrpení, které si člověk na zemi dokáže představit. Bolest. Zmar. Žal. Lítost. Opuštění. Nenávist. Muka. Bez konce a bez šance na změnu.
Mám to s církví dobré. Věnoval jsem mnoho peněz na charitu. Až zemřu, pomodlí se za mě a Bůh mé hříchy odpustí. Někdo mi koupí odpuštění.
Po smrti jsou jen dvě místa, kde člověk bude trávit věčnost. Nebe a peklo. Žádný očistec, žádné předpeklí. Tyto pojmy dávají lidem falešnou naději, že i po smrti je možné něco změnit. Tyto pojmy se v Bibli nevyskytují. Tato místa neexistují.
Bůh vás nesmírně miluje.
Pán … prokazuje svou trpělivost. Nechce totiž, aby někdo zahynul, ale aby všichni došli k pokání. 2. list Petrův 3:9
Klíčem k věčnému život v nebi je Ježíš Kristus. Můžete ho pozvat do svého života třeba touto jednoduchou modlitbou: