Z vašich úst ať nevyjde ani jedno špatné slovo, ale vždy jen dobré, které by pomohlo, kde je třeba, a tak posluchačům přineslo milost. A nezarmucujte svatého Ducha Božího, jehož pečeť nesete pro den vykoupení. Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba, hněv, křik, utrhání a s tím i každá špatnost; buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.
Efezským 4:26-32
Minulý týden jsme v kázání slyšeli o slovu milosti, evangeliu o Boží milosti a o Duchu milosti. Jsou velmi slavné a dokážou předávat Boží milost a člověka do ní uvést. V uvedených verších dnes čteme o řeči, která přináší milost. Jde o slova, která předávají a promlouvají Boží milost a milostí zalévají posluchače. Slova, která pozvedají, budují a posilují druhého k tomu, aby se vztáhnul po hojném Božím bohatství v Kristu a pevně se ho chopil. Jazyk spravedlivého je pramen života. Ducha svatého zarmucuje, když z úst věřících vychází nezdravá, nečistá a vulgární slova. On touží naplnit naše rty slovy plnými milosti.