Až přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví, ovládneš ji a usadíš se v ní, odděl prvotiny všech plodů, jež sklidíš v zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. Vlož je do nůše a jdi na místo, které si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí za příbytek pro své jméno. Až přijdeš ke knězi, který tam v oněch dnech bude, řekneš mu: „Vyznávám dnes Hospodinu, tvému Bohu, že jsem vstoupil do země, o níž přísahal našim otcům, že nám ji dá.“ Kněz od tebe nůši přijme a postaví ji před oltář Hospodina, tvého Boha. Tehdy před Hospodinem, svým Bohem, prohlásíš: „Můj otec, kočovný Aramejec, [a] sestoupil do Egypta v nepatrném počtu. Tam pobýval a tam se stal národem – velikým, mocným a početným. Egypťané nás ale trápili, utiskovali a drtili těžkou robotou. Volali jsme tedy k Hospodinu, Bohu našich otců, a Hospodin nás vyslyšel. Viděl naše utrpení, dřinu a porobu a vyvedl nás z Egypta mocnou rukou a vztaženou paží, ve veliké hrůze, uprostřed znamení a zázraků. Přivedl nás až sem a dal nám tuto zemi, zemi oplývající mlékem a medem. Proto teď přináším prvotiny, první ovoce země, kterou jsi mi, Hospodine, dal.“ Když to položíš před Hospodina, svého Boha, pokloníš se před ním. Spolu s levitou a přistěhovalcem se pak budeš radovat ze všeho dobrého, co ti Hospodin, tvůj Bůh, dal.

Deuteronomium 26:1-11

Bůh od nás vyžaduje, abychom v pokoře uznali, že na zemi jsme pouhými poutníky a cizinci. Slávu mu vzdáváme tím, když přiznáváme, že ne díky naší moci a síle máme to, co máme, ale že moc k získání bohatství nám dává on. On je Bůh a on je zdroj veškerého našeho příjmu a zisku. Dnešní doba přinesla úplně nové výzvy i těm nejúspěšnějším lidem. Více a více lidí pozná, že Pán je skutečně náš jediný zdroj a pastýř. Požehnané Díkůvzdání.