Pokud jde o příchod Pána Ježíše, kolem něhož budeme shromážděni, prosíme vás, bratří, abyste se nedali snadno vyvést z rovnováhy nebo vylekat nějakým projevem ducha nebo řečí či listem, domněle pocházejícím od nás, jako by den Páně měl už nastat. Žádným způsobem se nedejte od nikoho oklamat, protože nenastane, dokud nedojde ke vzpouře proti Bohu a neobjeví se člověk nepravosti, Syn zatracení. Ten se postaví na odpor a ‚povýší se nade všecko, co má jméno Boží‘ nebo čemu se vzdává božská pocta. Dokonce ‚usedne v chrámu Božím‘ a bude se vydávat za Boha. Nevzpomínáte si, že jsem vám to říkal, ještě když jsem byl u vás? Víte přece, co zatím brání tomu, aby se ukázal dříve, než přijde jeho čas. Ta nepravost již působí, ale jen skrytě, dokud nebude odstraněn z cesty ten, kdo tomu brání. A pak se ukáže ten zlý, kterého Pán Ježíš ‚zabije dechem svých úst‘ a zničí svým slavným příchodem.
2. Tesalonickým 2:1-8 (CEP)
Dnes nás zajímá fráze: dokud nebude odstraněn z cesty ten, kdo tomu brání (verš 7). Od pádu člověka po celou dobu historie lidské rasy Bůh neúnavně pracoval na tom, aby zadržoval plný projev hříšné, padlé přirozenosti v člověku. Dělal to svým milosrdenstvím, milostí, tvrdou prací, pomocí trestů a soudů, skrze vládce, náboženství a zákony. Zprostředkovatelem těchto Božích zábran byl vždy Duch svatý, proto věřím, že On je ten zmiňovaný ve verši 7. Noe vešel se svou rodinou a všemi živými tvory do postavené archy a ihned poté začal soud v podobě potopy. Dva tisíce let už Duch svatý buduje tělo Kristovo – Církev, a brzy ji vynese do oblak, aby ji jako nevěstu představil Kristu. Tím zmizí ze země dominantní zábrana – síla Ducha svatého v Církvi a skrze Církev – a na světovou scénu vystoupí Antikrist.