Zajímám se o duchovno
Vnímáte, že existuje “něco mezi nebem a zemí”? Věříte na neviditelné síly, které hýbou světem a lidskými osudy? Nejste si jistí, co bude, až zemřete?Narodila jsem se za normalizace jako tak zvané Husákovo dítě. Když jsem vyrůstala, měla jsem dojem, že myšlenky na to, že by mohl existovat „jiný svět“, byly zakázané, skoro ilegální, proto atraktivní. Chodila jsem do pěveckého sboru, zpívali jsme i chrámové písně, které po jistou dobu uspokojovaly můj netušený hlad po „něčem vyšším“. Tenkrát jsme neměli internet, informace jsme získávali četbou knih. Měla bych se vrátit k pojmu „netušený hlad“. Máte-li ve svém okolí děti, je možné, že jste se setkali s tím, že byly nervózní, vzteklé, plačtivé, urážlivé – zdánlivě bezdůvodně. Pak vám došlo, že mají hlad. Něčím jste je nakrmili a byl (alespoň dočasně) klid.
Já také měla hlad, ale nevěděla jsem to o sobě. Pak se mi dostala do rukou životopisná kniha o malíři, který hledal smysl života. Hlad se začal ozývat. Pak jsem četla další knihu, která mě přivedla k otázce, zda existuje život po smrti. Tím začalo mé hledání.
Nehledala jsem ale Boha. Alespoň jsem to v té době netušila. Hledala jsem samu sebe. Svou hodnotu. A tak se mi nabízely různé směry. Široké spektrum různých směrů. Od víry v reinkarnaci přes askezi, která se projevovala pojídáním zrní a popíjením macerátů (nic proti zdravé stravě), od meditace přes návštěvu poutního místa (kde mě málem ušlapali před jakousi madonou, což u mě vyvolalo panický záchvat a následně velký odpor k organizovanému náboženství), od čekání na konec světa, který měl přijít nějakého prvního ledna, přes přivolávání mistra z mimozemské mateřské lodi. A ještě Konfucius tam figuroval. Mohu působit jako pomatenec. Ale byla jsem zároveň vynikající student už na střední a posléze i na dvou vysokých školách.
Každý z “bohů”, kterého jsem se v minulosti snažila uctívat, po mně chtěl, abych si jeho přízeň zasloužila. Moje cesta byla samý “pokus a omyl”. Nebyla jsem dost dobrá v meditaci, dost úspěšná v odpírání si vší možné stravy, dost talentovaná pro boha múzických umění, dost vytrvalá při čekání na návštěvu mimozemské civilizace, dost pokorná ve svatyních všeho druhu, zkrátka nikdy jsem nebyla “dost”. Takže když jsem ve svých dvaceti letech přišla domů se sdělením, že jsem znovuzrozený křesťan, moji rodiče mi řekli jen: “To přejde.” Ježíš Kristus naštěstí nečekal, až pro něj budu dost dobrá. Jako naprosto ztracenou v bludišti světa mě sám našel, očistil svou krví od hříchu a bez výhrad a výčitek mě přijal. A
nepřešlo mě to. Patřím mu. Už dvacet sedm let.
Dita
Mnoho cest k jednomu Bohu?
Věděli jste, že Satan je mistrný padělatel? Když Bůh udělá k jedněm dveřím jeden klíč, Satan vyrobí milion padělků v atraktivních barvách a dá na ně slevu. Všechny je pomíchá, takže je pak pro člověka nemožné najít ten originální klíč, který vyrobil Bůh. Uctívání více bohů (polyteismus) bylo vždy pohanskou tradicí a důvodem, proč Bůh soudil Egypt za dob Mojžíše. Všechny soudy byly vykonány nad egyptskými božstvy. Egypťané uctívali řeku Nil jako boha plodnosti, uctívali prvorozené, uctívali žáby, mouchy atd. Bůh však není zmatený a zmatek nevytváří. Bůh neexperimentuje. Člověk ve své padlé přirozenosti dělá pokusy se spoustou marností a pověr a jeho oklamaná mysl ho svádí do sítí démonických doktrín, do kterých ho polapí démoni bludu.
Proč se zdá, že existuje tolik cest?
Satan používá lidské rozdíly a závist a převrací pravdu naruby. Dokud Arabové vidí Ježíše Krista jako Žida, musí si vytvořit náboženství, které se hodí Arabům. Černý rasista se nebude chtít klanět bílému Bohu. A je zřejmé, že kdyby se Ježíš Kristus vrátil v černé kůži, mnoho bílých rasistů by raději dobrovolně odešlo do pekla.
Feministky chtějí boha ženského pohlaví, proto je uctívání Marie a zbožštění mateřství tak atraktivní pro mnoho katoliček. Takže teď vám může být jasné, co je důvodem náboženských zmatků.
Pohanství zůstalo nedotčeno nárůstem vzdělanosti, vědeckými objevy, bohatstvím, společenským postavením lidí i moderními technologiemi. S údivem se pozastavíme nad tím, jak se v 21. století miliardář, držitel titulu Ph.D. a zároveň hinduista klaní před opicí a uctívá ji s iPadem a iPhonem v ruce. Západní svět však uctívá téhož opičáka jiným způsobem. Jak? Tím, že věří lži o evoluci. Tím, že věří tomu, že jeho prapředci byli šimpanzi…
Ježíš řekl: „Já jsem dveře. Kdokoli vejde skrze mne, bude spasen a bude vcházet a vycházet a nalezne pastvu. Zloděj přichází, jen aby kradl a zabíjel a ničil; já jsem přišel, aby měly život a měly ho hojně.“ Jan 10:9-10
Ježíš mu řekl: “Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ Jan 14:6
Ježíš k nim tedy znovu mluvil. Řekl: “Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude už chodit v temnotě, ale bude mít světlo života.“ Jan 8:12
Především pak žádám, aby se konaly prosby, modlitby, a žádosti s díkůčiněním za všechny lidi, za krále i za všechny, kdo jsou ve vysokém postavení, abychom mohli vest klidný a pokojný život ve vší zbožnosti a počestnosti; neboť to je dobré a vzácné v očích našeho Spasitele Boha, který chce, aby všichni lidé byli spaseni a došli k poznání pravdy. Je přece jediný Bůh a jediný prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který dal sám sebe jako výkupné za všechny na svědectví v patřičný čas. 1. Timoteovi 2:1-6
PROČ HLEDÁTE ŽIVÉHO MEZI MRTVÝMI?
On tu není, je vzkříšený.
Brzy ráno prvního dne v týdnu vzaly připravené vonné masti a vydaly se s dalšími ženami ke hrobu. Našly však kámen odvalený od hrobu, a když vešly dovnitř, nenašly tělo Pána Ježíše. Nevěděly, co si o tom myslet, když vtom před nimi stanuli dva muži v zářícím rouchu. Vylekané ženy sklonily tváře k zemi, ale oni jim řekli: „Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není tu, vstal! …” Lukáš 24:1-6
Lidská ruka přibila křesťanského Boha na kříž na Golgotě. Lidská ruka Jej položila do hrobu, ale On vstal sám po třech dnech z mrtvých, aby už nikdy nezemřel.
Když se pak člověk vrátil po třech dnech k hrobce oplakávat pohřbeného křesťanského Boha, zjistil, že On už neleží tam, kam Ho lidé položili. Andělé, kteří tam stáli, řekli: „Proč hledáte živého mezi mrtvými? On tu není, je vzkříšený.“
I dnes mnozí lidé Boha pohřbili, pro ně neexistuje, nemá místo v jejich životech, nemá místo v jejich vědomí, nemá místo v historii.
V době patriarchů Starého Zákona byl Bůh izolován v nejvnitřnější části svatyně chrámu, zcela osamocen a navštěvován pouze jednou za rok Veleknězem, který přinášel krev každoroční oběti. To byl důsledek hříchu, tragické aliance člověka s ďáblem.
Avšak na Velký Pátek v okamžiku, kdy ukřižovaný Ježíš Nazaretský na kříži zemřel, se Bůh ze zajetí nejvnitřnější svatyně chrámu osvobodil, rozerval oponu ze všech nejsilnější a vyšel ven.
Kam jste Boha uložili vy?
Zavedené společenské protokoly mají své místo, ale někdy se mohou stát pro vážené osobnosti a autority velkou přítěží. Největší touhou mocných a významných lidí, jako jsou prezidenti, politici, osobnosti a dokonce i superstars, často bývá žít jako obyčejní lidé a ne jako otroci stanoveného protokolu.
Náboženství nadiktovalo Bohu protokol dost přísný. Koho smí navštívit, komu smí požehnat, koho smí uzdravit a kdy ho smí uzdravit. Náboženský protokol Bohu nařizuje, že uzdravování a zázraky nadále nelze považovat za dostatečně civilizované. Náboženství naordinovalo Bohu, že už Bohem není, že se stal pouhou filozoficko-psychologickou ideou či sestavou dogmat a doktrín.
Člověk opět vložil křesťanského Boha do hrobu. Tentokrát do hrobu lidské filozofie a náboženských rituálů. Ale slyšte – On z toho hrobu protokolů vychází ven. Po celém světě se dává poznat mnoha lidem nádherným způsobem. Jako bych slyšel anděly říkat: „Proč hledáte živého mezi mrtvými? On tu není, je vzkříšený. Pojďte se podívat, hrob je prázdný!”
Po celém světě vyhovuje hříšníkům a lidem, kteří v Boha nevěří, myslet si, že Bůh je mrtvý, že celé planetě vládneme my lidé a že neexistuje žádný Stvořitel či inteligence, která stojí za stvořením. Lidé pohřbili Boha do hrobu vlastních myslí. A to je skutečná sebevražda.
Nyní však září světlo a z hrobu vychází velká sláva. Andělské hlasy zpívají: „Pohleď, země, na svého Boha, člověče, uvěř ve svého Stvořitele a začni ho ctít, vzbuď se!” Pohlédni do světla a dovol Ježíši Kristu přijít do tvého srdce. On je živý. On je vzkříšený. To jsou Velikonoce.
Nestavte nikdy Ježíše Krista, Mesiáše, do jedné řady s mrtvými bohy světových náboženství. Nehledejte Ho mezi mrtvými, nezačleňujte Ho do lidmi vykonstruovaných náboženství, která často mají – možná k vašemu překvapení – základ a podtext rasový, politický či dokonce satanský.
Žádný člověk o sobě nikdy neřekl: „Já jsem vzkříšení a život.” Nikdo o sobě nikdy neprohlásil: „Já jsem počátek a konec, já mám klíče od pekla a smrti, všechna moc na nebi i na zemi je dána mně.” Nikdo kromě Ježíše Krista, Spasitele.