Když přišel den Letnic, byli všichni spolu. Náhle se z nebe ozval hukot, jako by se řítil prudký vítr, a naplnil celý dům, kde seděli. Ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, které se rozdělily a spočinuly na každém z nich. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat. V Jeruzalémě tehdy pobývali zbožní Židé z každého národa na světě.Když se ozval ten hukot, sešla se spousta lidí a byli ohromeni, protože je každý slyšel mluvit svou vlastní řečí. Úžasem bez sebe říkali: „Hleďte, copak ti všichni, kdo tu mluví, nejsou Galilejci? Jak to, že tedy každý slyšíme svou rodnou řeč?
Skutky apoštolů 2:1-8
Letnice – svátek, který se slavil padesát dní od pozvedání snopu prvotin (Leviticus 23:15-16). Všichni byli jednomyslně spolu na jednom místě. Byli spojeni ve víře, v modlitbě, smýšleli stejně. Nikdo nebyl doma, nikdo nebyl lhostejný. Všichni věnovali příchodu Ducha svatého veškerou pozornost. Kristus učedníkům zdůrazňoval, jak důležitý bude příchod Ducha svatého. A oni poznali, že všechno, co se dosud naučili o Ježíši a od něj, bude použitelné až s nadcházející službou Ducha svatého. Jak moc bych si přál, abychom měli stejné porozumění jako oni a křest Duchem svatým považovali také za tak důležitý.