Farář Tomáš Pavelka

Sbormistr Kvítku je živý, vede svůj pěvecký sbor, má své webové stránky a mé jméno či naše církve nebo službu na nich nikdy nezmínil. Proč tedy farář Pavelka nenechá vyprávět sbormistra jeho příběh vlastními slovy?

Nebo si tu story koupil? Za kolik? Člověk, který se nazývá farářem, je sběratelem drbů? Vždyť sbormistr Kvítku ani není členem jeho farního sboru. 

V roce 1993, domnívám se, že to bylo v září, mne jeden muž z Dubí pozval k sobě domů a zároveň sezval svou rodinu a přátele. Když vlastní plánované setkání skončilo, přistoupil ke mně neznámý muž, představil se a zeptal se mne, jakou cestou se vracím do Prahy a jestli bych nemohl jet přes Louny, protože by chtěl, aby jistí lidé v Lounech slyšeli to, co dnes slyšel on. Tak jsem se dostal do Loun a potkal se se členy sboru Kvítek. Bylo jich přibližně 25 a nejmladším mohlo být tak 17 až 18 let. Byly to zpěvačky, které se chystaly do Jihoafrické republiky a byly nadšené, že se před svou cestou do Afriky mohou seznámit s nějakým černochem. A to bylo také jediné setkání, které jsem výlučně se členy sboru Kvítek měl.

Když se sbor vrátil z Jihoafrické republiky, sbormistr a několik členek sboru začali dojíždět do Prahy na domácí biblické vyučování. Abych jim to usnadnil, začal jsem v dubnu 1994 jezdit jednou týdně na biblické vyučování do Loun. Nikdy jsem nemluvil k dětem, dokonce ani k mládeži. Kázal jsem jenom těm, kteří na naše shromáždění chtěli sami přijít. A k tomu jsem se nikdy žádného člena sboru Kvítek nesnažil přimět. V tehdejším sídle Kvítku jsme měli shromáždění jenom krátkou dobu. Sbormistra jsem varoval, že Kvítek není církev, že nemůže nikoho nutit něčemu věřit a že má svou víru vidět jako svou osobní věc. Vzápětí jsme si pro biblické vyučování pronajali salonek v restauraci Na Zastávce v Poděbradově ulici v Lounech. Sbormistrovi jsem říkal, aby sboru nekázal, aby ho učil zpívat. Zdůrazňoval jsem mu, že nikoho nemůže nutit k tomu, aby se stal křesťanem. Nikdy jsem nikomu, kdo uvěřil, neříkal, aby z Kvítku odešel.

Tak jak začaly věřící zpěvačky číst Bibli a poznávat vyučování Ježíše Krista, nebylo jim příjemné zpívat stále stejné staré sborové písně. Rozhodly se, že budou zpívat jenom písně křesťanské – hudbu, která oslavuje Ježíše Krista. A to také dodneška dělají – pořádají vánoční a jiné křesťanské koncerty po celé zemi. A ta změna jim připadala a stále připadá úžasná a plná slávy. Nicméně ne tak vlastnímu sbormistrovi, který si přál, aby ho jeho manželka na cestě víry následovala. Nicméně přání to bylo liché, ona na to nebyla připravená. Když ho opustila, upadl do stejných depresí, které znal dávno před tím, než uvěřil.

Peníze, které sbormistr daroval naší službě, mu byly prostřednictvím advokátní kanceláře do posledního haléře vráceny před více než třinácti lety. Je dobré, abyste věděli, že ani já, ani moje rodina nejsme církví placeni a nežijeme z církevních peněz nebo služebních fondů. O všechny mé finanční potřeby, počínaje benzínem v mém autě a konče sebemenší potřebou v rodině, je postaráno prostřednictvím mých přátel ze zahraničí, tak jako je to v případě každého misionáře. HGETMI je obdarovaná nejlepšími zbožnými lidmi, služební účetnictví je pečlivě vedeno pod dohledem nezávislého – sekulárního – poradce, stejně jako pravidelná příprava daňových přiznání.

Já sám mám osobního lékaře. Chodím na pravidelné prohlídky. Mám očního lékaře a zubaře. Všechny tři děti se nám narodily v českých porodnicích a stejně tak jako moje manželka, i ony chodí na pravidelné lékařské prohlídky a jsou mimo jiné řádně očkovány. Nikdy jsem nikomu neříkal, že nesmí jít k doktorovi. V naší službě je několik lékařů, zdravotníků a lidí, kteří pracují jako personál v nemocnicích. Pokud navštívíte naše shromáždění, potkáte se s lidmi, kteří nosí brýle. Podíváte-li se pozorně, i na fotce, kterou farář Pavelka okopíroval z našich webových stránek, má moje překladatelka brýle.

Když se modlíme za uzdravení jednotlivých lidí, posíláme je k jejich lékařům, aby potvrdili, jestli k uzdravení došlo, nebo ne. Často se chodíme modlit za nemocné přímo do nemocnic. Mnohokrát jsme viděli požehnání z přijatého uzdravení.

Žádný bianko šek

Dlužíte sami sobě Bibli, přinejmenším Nový zákon.

Rádi vám pošleme Bibli zdarma, pokud nám sdělíte na jakou adresu.

Žádné církvi, žádnému faráři ani žádným kazatelům nesmíte podepsat bianko šek. Boží slovo není vůbec komplikované, i vy můžete Bibli rozumět.

Přečtěte si Skutky apoštolů, kap. 17, v. 11:

Tito Židé však byli ušlechtilejší než tesaloničtí. Přijali Slovo s velikou dychtivostí a každý den zkoumali Písma, zda je to všechno opravdu tak. (B21)

Toto byli věřící ve městě Beroa; ušlechtilejší než ti v Tesalonice byli proto, že na rozdíl od nich Pavlovo poselství přijímali s velkou horlivostí a zkoumali Písmo každý den, aby se přesvědčili, jestli Pavel mluví pravdu. Použili při tom jediné správné měřidlo, jediný pravý etalon. Zkoumejte Písmo, a ne internet, abyste si ověřili, která církev nebo který kazatel se řídí Biblí. Bible je křesťanský manuál. Je to kniha, kterou Ježíš Kristus četl, sám inspiroval a kterou opatřil svou pečetí. 

Bible je klasická a Bible je tradiční. Cokoli mimo ni je lidský výtvor.

Farář Pavelka tvrdí, že jsme okleštili to, čemu on říká klasická církev, a představujeme tedy její zjednodušenou formu.

Pravda ale je jednoduchá. Jeho verze klasické církve znamená ukrást Bibli laikům a říci běžnému člověku, že Bibli může chápat jenom kněz. 

Proč se farář Pavelka snaží vyložit a vysvětlit vám naše učení, je-li příliš jednoduché a prosté?

Naše vyučování skutečně složitá nejsou, Bůh totiž není komplikovaný. Když budete mluvit se svým malým dítětem, budete používat složitou řeč?

Pavelkova verze klasické a tradiční církve vlastně znamená církev s monopolem na Boha, Boží franšízu, církev natolik obřích rozměrů, že nemůže padnout, natolik velkou, že se nemůže mýlit.

Tyto obří instituce teď ale budou potřebovat nějakou zásadní pomoc, jsou totiž v krizi. 

Když vznikala organizace, k níž farář Pavelka patří, zřekla se mnoha věcí, které starší, tradiční církve provozovaly. Mnohé změnili a začali dělat jinak. Také představovali lidem zjednodušenou formu křesťanství a starší instituce jim spílaly do sektářů.

Hlavní snahou všech reformátorů bylo vrátit církvi Bibli. Dát Božímu slovu právoplatné místo v církvi a v životě jednotlivých věřících. Mnozí reformátoři byli považováni za heretiky a sektářské vůdce a byli upalování na hranicích, případně předhazováni lvům, zatímco se „klasické a tradiční církve“ smály a křičely: Zachraňujeme veřejnost před sektáři a heretiky!

Je bolestivé, že taková slepota a žárlivost existují dodnes.

Na to můžete klidně podotknout, že přece všichni mají Bibli.

Pro takovéhoto faráře ale není Bible, Ježíš Kristus, Bůh první věcí. První a nejdůležitější věcí je jeho kariéra a jeho organizace. Prioritou vlastně je, abyste nepoznali pravdu, neznali Ježíše Krista a nepřijali ho do svého života. Kdyby běžný člověk totiž znal biblickou pravdu, většina těchto náboženských impérií by se zhroutila.

Na nás útočí proto, že prezentujeme biblickou pravdu, která lidi vysvobozuje.

Spasení není v žádném člověku ani v žádné organizaci, ať je jak chce velká, bohatá a vlivná. Spasení spočívá pouze a jenom v důvěře lidského srdce v Pána Ježíše Krista. 

Rozhodněte se, že si přečtete Bibli. Už nejsme ve středověku, kdy lidé nebyli vzdělaní a číst uměl jenom kněz, který byl pro lidi prostředníkem.

Přečtěte si 1. list Timoteovi kap. 2, verš 5:

Je přece jediný Bůh a jediný prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš. (B21)

Jsou faráři, kteří pravdu zahalují a komplikují a psychologicky brání lidem číst Bibli, zejména pak Nový zákon.

Takoví faráři pravdu mísí s rituály, dogmaty, ideologií a hloupým lidským rozumováním, až ona Pravda nakonec nemá pražádnou moc. Je tak zředěná, že už nikomu ani nechutná. 

Tato povadlá forma křesťanství zbytněla kvůli duchovní neznalosti a nedostatku poznání živého Božího slova.

Dnes ale září po celém světě světlo Ježíše Krista, který vstal z mrtvých.

Lidé se probouzejí do reality, že Ježíš Kristus je stejný včera, dnes a na věky (Židům 13:8).

Tato podoba křesťanství připravila Evropu a mladou generaci o víru v Boha.

Církev předkládá Boha jako Boha, který byl kdysi silný a aktivní, kdysi uzdravoval, kdysi vysvobozoval, kdysi vymítal démony, ukazuje Ježíše ze včerejších dnů, Ježíše z historie, který dělával nádherné zázraky, ale dnes už nedělá nic, takže není třeba od něj už nic očekávat. Proto lidé hledají pomoc jinde – v okultismu, ve východních náboženstvích, u léčitelů a kde to jenom jde. 

Výsledkem je zdání, že satan je jediný, kdo je bdělý a aktivní, zatímco Bůh klimbá v kómatu a můžeme jen doufat, že se jednoho dne z toho kómatu probudí a vrátí se na zem. Církev ztratila duchovní moc, a začala proto usilovat o moc politickou a finanční. A v politice jednou možná skončí i tento farář. 

2 Timoteovi 3:5 (B21):

Navenek sice budou ztělesněná zbožnost, ale její moc budou popírat. Od takových se odvracej.

Všude kolem nás je dnes mnoho satanistů, čarodějnic, kouzelníků a okultních léčitelů, zatímco Pavelkovy takzvané klasické církve jejich existenci popírají, tváří se, jako by byly hluché, a sledují, jak jsou v jejich sborech mnozí deptáni a ničeni působením satana. Ve skutečnosti jsou jejich kazatelé při pouhé zmínce o démonech vyděšení k smrti. 

Takoví prázdní faráři nemají co nabídnout trpícímu narkomanovi nebo člověku, který slyší divné hlasy a uvažuje o sebevraždě. Díky Bohu za dobrou lékařskou péči, ale církev by měla být bdělá a v oblasti působení démonů dělat svou práci. 

Přečtěte si následující:

Marek 16: 17-18, 20 (B21):

Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: v mém jménu budou vymítat démony, budou mluvit v nových jazycích, budou brát hady, a kdyby vypili něco jedovatého, nijak jim to neublíží; budou vkládat ruce na nemocné a ti se uzdraví.

Oni vyšli a kázali všude a Pán jim pomáhal a potvrzoval Slovo znameními, která je doprovázela.

Lukáš 9: 1-2 (B21):

Ježíš pak svolal svých Dvanáct, dal jim sílu a moc vyhánět všechny démony a uzdravovat nemoci a poslal je ohlašovat Boží království a uzdravovat nemocné.

Lukáš 10:19 (B21):

Hle, uděluji vám moc šlapat po hadech a štírech i po veškeré síle nepřítele a vůbec nic vám neublíží.

Lukáš 10:17 (B21):

Když se těch dvaasedmdesát vrátilo, radostně mu říkali: „Pane, i démoni se nám poddávají VE TVÉM JMÉNU!“

Vyprázdněná forma křesťanství dala satanismu volnou ruku. 

Před lety byla v Peruci jedna krásná mladá dívka strašně a brutálně sužovaná, rozbíjela okna, snažila se z nich vyskočit… Rodiče využili všech možností, zavolali na pomoc několik farářů z okolí, ale ti byli na smrt vyděšení z toho, co viděli. Nakonec jim jeden farář poradil, aby vzali svou dceru do Oázy, protože prý jenom tam jí můžou pomoci. Tato mladá žena byla slavně osvobozená jménem Ježíše Krista a je živá a zdravá do dnešního dne.

Přečtěte si:

Skutky Apoštolů 1: 5-8 (B21):

„Jan křtil vodou, ale vy budete brzy pokřtěni Duchem svatým.“
Ti, kdo s ním byli, se ho zeptali: „Pane, obnovíš už teď království Izraele?“
Odpověděl jim: „Není vaše věc znát časy a doby, které si Otec ponechal ve své pravomoci. Přijmete ale moc Ducha svatého přicházejícího na vás a budete mými svědky v Jeruzalémě, v celém Judsku, v Samaří a až na konec světa.“

Skutky 8: 15-17 (B21):

Ti přišli a modlili se za ně, aby přijali Ducha svatého. (Na nikoho z nich totiž ještě nesestoupil; byli pouze pokřtěni ve jménu Pána Ježíše.) Vkládali tedy na ně ruce a oni přijímali Ducha svatého.

1. Korintským 14: 2, 14 (B21):

Kdo mluví v jazycích, nemluví totiž k lidem, ale k Bohu. Je puzen Duchem, ale nikdo mu nerozumí; co říká, zůstává tajemstvím.

Když se totiž modlím v jazycích, modlí se můj duch, ale má mysl zahálí.

Skutky 10: 44 (B21):

Ještě než to Petr dořekl, Duch svatý sestoupil na všechny, kdo poslouchali jeho řeč.

Ježíš Kristus naplňuje svůj lid Duchem svatým a mocí i dnes. Moc Boží je nám k dispozici i dnes. Lidstvo je ve velmi zoufalé situaci. Narkomanie, nevázaný sex a zvláštní pokušení rvou srdce mužů i žen na kusy. Bez Boží moci půjde společnost ke dnu. Dnes člověk potřebuje Boží moc, a ne okultismus.

Pan Pavelka se pokusil o citaci z epištoly apoštola Jakuba. Přečtěme si to místo, které se snažil citovat.

Jakub 5:14-15 (B21):

Je někdo z vás nemocný? Ať zavolá starší sboru a ti ať se za něj modlí a mažou ho olejem v Pánově jménu. Modlitba víry uzdraví nemocného, Pán ho pozdvihne, a pokud spáchal nějaké hříchy, bude mu odpuštěno. 

Když se tento farář modlí, nic neočekává. Modlitba je pro něj pouhou formalitou. Na tomto místě ale Bible říká, že modlitba ve víře (s přesvědčením, jistotou, důvěrou) uzdraví – ne může uzdravit nebo možná uzdraví – nemocného. 

Pavelka napsal, že olej je na tomto místě uveden jako běžný lékařský prostředek – to je lež. V biblickém kontextu je olej symbolem Ducha svatého – jeho pomazání a přítomnosti Božího Ducha. David, například, byl pomazán olejem a Duch svatý na něj sestoupil.

Bible vás  před takovými faráři zachrání. 

Králové, kněží, proroci – ti všichni byli pomazáváni olejem, což bylo symbolické – od toho okamžiku na ně sestupoval Duch svatý, aby jim pomáhal vykonat dílo jim určené. 

Nikdy nezapomenu na příběh paní Marie Baladové. Tehdy jsme svá shromáždění v Mostě pořádali v Luně. Jednou v neděli jsem vysvětloval mostecké skupině právě toto místo v Jakubově epištole – význam pomazání olejem. Tato paní měla zhoubný nádor v krku, rakovinu v posledním stadiu. Ten den jsem pomazával olejem a jí i ostatním jsem řekl, že jsou označeni pro zázrak.

Následující neděli, když jsem znovu přijel na mostecké shromáždění, byla tato babička plná radost, přinesla mi (v srpnu) vlastnoručně upletené ponožky a líbala mě na tvář. Něco mi u toho říkala. Protože jsem tomu nerozuměl, zavolal jsem si tlumočnici, která mi vysvětlila, že babička Marie říká, že minulou neděli po tom pomazání olejem přišla domů, lehla si do postele a kolem páté odpoledne usnula. Řekla mi: „Ježíš přišel ke mně do pokoje, měl dlouhé bílé roucho a sandály, dotkl se mého krku a rakovina zmizela.“ Paní Baladová se vydala k lékaři a ten žádnou rakovinu nenašel. Osobně mohu dosvědčit mnoho zázračných uzdravení.

Není zde dost místa a nemáme dostatek času, abychom sepsali divy a zázraky, které Ježíš Kristus vykonal a které jsem viděl a stále vidím – nepředstavitelné zázraky. Když jsem přijel v červenci 1993 do Československa, mé první kázání bylo ve stanu Harvest Ministry v Jablonci nad Nisou. Přímo před mýma očima tam byla uzdravena paní z Prahy, která přijela se zvláštní nemocí chodidel – nosila speciálně vyrobené boty, protože měla extrémně oteklé nohy. Na místě byla uzdravena, otoky okamžitě splaskly, takže neměla boty na cestu domů…

Před několika lety jsem se na Chodově, v církvi pastora Marvána, setkal s mužem, který se mě zeptal, jestli jsem Festus. Odpověděl jsem, že ano. Ten muž tam byl se svojí manželkou a řekl mi: „Nechci ti už tajit své svědectví. Byl jsem tenkrát na shromáždění v Jablonci. Narodil jsem se pouze s jedním varletem. Když ses tenkrát modlil, Bůh mi dal druhé, nové.” Usmál jsem se na něj a na jeho manželku a řekl jsem: „Chvála Bohu, Pán má zcela jistě smysl pro humor.”

Letos v dubnu navštívil naše shromáždění v Lounech bratr Mirek Konstantinovič se svou manželkou a jednou sestrou z Podbořan. Když jsem kázal, ta žena přede všemi řekla: „Před lety ses modlil za mého syna a stal se zázrak – uzdravily se mu oči, takže i lékaři byli v šoku.” Ptal jsem se jí, kde její syn právě je. Říkala, že prý právě jezdí venku na kole.

Tchyně bratra Mirka byla třicet let hluchá a Pán jí otevřel uši, když jsem se za ni modlil v Panenském Týnci.

Nikdy nezapomenu na den, kdy jsem byl navštívit tehdejšího slánského starostu v jeho kanceláři. Při rozhovoru mi řekl, že od té doby, co jsem začal kázat ve Slaném, se snížila ve městě míra kriminality. Moc evangelia pronikala do romské komunity a dělala to, co nikdo jiný nesvedl.

Starosta jiného města viděl, jakou milost přináší naše práce do jeho města, a místo ke shromáždění nám pronajal za symbolickou jednu korunu.

Několikrát jsem psal doporučující dopis, který byl přiložen k oficiální žádosti o výmaz záznamu z rejstříku trestů, k žádosti o udělení prezidentské milosti. Žádostem bylo vyhověno, protože díky vlivu evangelia se z žadatelů stali řádní občané dodržující zákony. Záznamy z jejich rejstříků trestů byly vymazány. 

Role Kristova evangelia ve společnosti je nezastupitelná.

Mnoho narkomanů, gamblerů a alkoholiků bylo vysvobozeno. Sám jsem viděl stovky osvobozených kuřáků, z nichž někteří kouřili více než dvacet let a nyní přes deset let nekouří.

Po celé této zemi, stejně tak jako v jiných zemích Evropy, Ameriky, Afriky, v Mexiku i v Karibiku jsem viděl, jak skutečný je Bůh, jak jedná mezi lidmi, jak mění životy a dělá divy.

Židům 13:8 (B21):

Ježíš Kristus je tentýž včera, dnes i na věky.

Každým rokem kážu tisícům, někdy desetitisícům lidí. Stejné evangelium, stejného Ježíše, se stejnými výsledky.

V církvích Oáza jsou ti nejlepší lidé. Zejména v Praze máme členy  mnoha národností, z různých kontinentů. Letničně-charismatické hnutí, ke kterému se hlásí přes 700 milionů věřících,  je nejrychleji a nejvýrazněji rostoucí církevní hnutí na celém světě.

A víte, kdo jsou vůdčí osobnosti tohoto hnutí? Lidé, kteří proti němu ze všech sil brojili, tak jako to dnes dělá farář Pavelka. Dokonce i náš biskup se tak dříve choval. Dokud jemu a mnohým dalším Bůh neotevřel oči pro plné evangelium. Nestačí sepsat na papír, čemu věřím. Je potřeba to přijmout a uvést do praxe.